Samotné bojové ukázce předcházelo několik leteckých show: na obloze se utkala letadla z první světové války, letečtí modeláři zase předvedli strhující souboj amerických a německých letadel doplněný i protiletadlovou palbou. Poté se z plochy vznesly dva průzkumné letouny Piper Club, které se jaly hledat nepřítele. Toho našly záhy - jeden z letounů začal kouřit a kolísavým letem se snažil zmizet z dosahu palby. Raněný pilot ale nezvládl řízení stroje, ten se zapíchl do blízkého lesa a explodoval. V tu chvíli již bitva zuřila naplno - němečtí vojáci podpoření těžkou technikou postupovali ke spojeneckým palpostům… Sporadickou palbu 16. Obrněné divize U.S.Army (Pelhřimov) záhy podpořila 94. Pěší divize (Praha) a později do boje zasáhla i další posila v podobě 2. Pěší divize (Plzeň). Přesto ale němci v krytu za kolopásovými vozidly neúprosně postupovali vpřed. Spojenecké linie se začaly hroutit a první němci pronikli do amerického území. Nastal boj muže proti muži, potupné zvedání rukou nad hlavu, střílení vzpurných zajatců. Němečtí vojáci naložili přeživší, včetně posádky ošetřovny a kuchyně, na korbu náklaďáku a všechny odvezli. Ostatní vojáci mezitím skládali mrtvé na hromady, zajišťovali zbraně a techniku… a diváci dlouho nemohli pochopit, že americká armáda utrpěla porážku. Stále čekali, že se Američané zvednou a znovu se pustí do boje. Nestalo se, němci tentokrát zvítězili.

Druhý den byl ve znamení deště a větru. Letištní plocha byla nacucaná vodou po vydatném nočním slejváku spojeném s urputným větrem, stejně jako spacáky těch, kteří měli tu smůlu, že jim stany propustily vodu. Přesto ale v táboře vládla dobrá nálada. Ve stanech vítr nefoukal, gramofon vyhrával šlágry čtyřicátých let a v kuchyni byl pořád dostatek horkého čaje s nezbytnou kapkou rumu. V odpoledních hodinách, když hlídka nahlásila pohyb německých vojsk, už spojenečtí vojáci tuto informaci nebrali na tak lehkou váhu jako včera. Důkladné posílení palpostů se vyplatilo: německé pancéře, které útok vedly, se sice dostaly do nebezpečné blízkosti, ale stačilo pár okamžiků a vzplály jako pochodně. Američtí vojáci, odhodláni napravit včerejší prohru, se pustili do boje jako lvi a po chvíli už, společně s Rudou armádou, houfovali zajaté němce. Přesto se ale někteří nechtěli dát: diváci tak byli svědky útěků i rvaček, při kterých ještě narůstal počet mrtvých a zraněných na obou stranách. Zdravotníci a zdravotnice spojeneckých vojsk ale odvedly dobrou práci a ošetřovaly jak svoje vojáky, tak i nepřátelské.

Celý letecký den , který se konal o víkendu 13-15. Září 2002, byl nabitý dobrou akcí, neuvěřitelnými leteckými kousky a hlavně dobrý mi kamarády. Bez těch by totiž takováhle akce nestála za nic. Proto by se slušelo poděkovat jak organizátorům, tak hlavně jednotce, jejíž jsme byli hosti: hip-hip horay for 16th Armored Division!

Více fotografií z leteckého dne v Jihlavě (jen fotografie ze spojeneckého tábora a bitvy) můžete najít na webu 2nd Infantry Division - Club of Military History Pilsen.